Prodeje bytů v Brně mohou rozhýbat velké stavební projekty, které snad přispějí k poklesu cen. Víte, že bydlení ve městě od roku 2015 podražilo více než o 30 %?

Že prodeje bytů v Brně v posledních měsících poněkud váznou, zřejmě překvapí jen málokoho. Při pohledu na ceny, které jen od roku 2015 vyskočily téměř o třetinu, je namístě otázka, jestli je vůbec možné, aby tento trend ještě pokračoval, nebo zda jsme se náhodou nepřiblížili hranici, kterou už řada lidí není ochotna či dokonce schopna překročit. Situaci by snad mohly zlepšit jedině rozsáhlé bytové projekty. Pokud jich bude v nejbližších letech realizováno tolik, že nabídnou střechu nad hlavou řádově desítkám tisíc obyvatel, je šance na zastavení cen či dokonce na jejich mírný pokles poměrně slušná. Právě na jeden takový projekt se dnes krátce podíváme a řekneme si také něco o chystaných změnách ve stavebním řízení, které by mohly k rozsáhlejší výstavbě přispět nemalou měrou.

Prodeji bytů brání příliš vysoké ceny

Ne snad, že by se trh s nemovitostmi určenými k bydlení v Brně úplně zastavil, ale k určitému poklesu zde poprvé za dlouhou řadu let skutečně došlo. Hlavní důvod je zřejmý. Je jím nebývalá drahota, která brání čím dál většímu počtu lidí v tom, aby si vlastní střechu nad hlavou mohli pořídit. Nejenomže ceny opět meziročně povylétly o dalších takřka 10 %, ale v jisté, byť omezené míře se projevilo i zpřísnění pravidel u hypotečních úvěrů, k němuž v loňském roce zavelela Česká národní banka. To ztížilo cestu k vlastnímu bydlení mnoha dalším zájemcům, kteří by se i přes vysoké ceny byli ochotni na dlouhá léta zadlužit, jen aby konečně získali svůj vlastní domov.

 

80 % lidí v ČR žije ve svém

Česká republika bohužel patří společně s Irskem k těm zemím Evropy, kde od roku 2010 podražily nemovitosti určené k bydlení zdaleka nejvíce. Nejmarkantnější je to pochopitelně ve velkých městech, jakým je i Brno, kde došlo ke zdražení výrazně většímu (více než 60 %). V rámci celé republiky jde pak o růst zhruba třetinový, což ovšem nijak nezmenšilo touhu lidí „žít ve svém“, alespoň prozatím. Pokles počtu prodaných bytů, který jsme u nás v posledních měsících zaznamenali, je tedy dán hlavně jejich cenovou nedostupností a horšími podmínkami u hypoték, nikoli změnou v preferencích obyvatel. Ve vlastní nemovitosti u nás stále žije takřka 80 % populace, což je jedno z nejvyšších čísel v celé Evropě.

Zdražení nemovitostí určených k bydlení od r. 2010 (Evropa)

NEJVYŠŠÍ RŮST NEJNIŽŠÍ RŮST
Irsko 33,3 % Belgie 11 %
Česká republika 31,8 % Francie 8,7 %
Maďarsko 30,9 % Kypr 4,2 %
Lotyšsko 30 % Finsko 3,1 %
Portugalsko 29,7 % Itálie -1,6 %

110 bytů U Červeného Mlýna skutečně nestačí

O tom, že se v České republice dlouhodobě staví málo bytů, které k pokrytí potřeb obyvatel zkrátka nestačí, se toho v poslední době napsalo už celkem dost. V této souvislosti jistě stojí za zmínku, že se řada velkých firem pokouší o vlastní výstavbu (podobně jako za socialismu), aby tak přilákala zaměstnance a zajistila si jejich loajalitu.

Neutěšenou situaci s bydlením v Brně názorně dokládá fakt, že zdaleka největší rozestavěný projekt určený k bydlení představuje pouhých 110 bytů v ulici U Červeného Mlýna. To je skutečně žalostně málo. Jedním z prokazatelných důvodů, které rychlejší realizaci novostaveb brání, je mimořádná délka povolovacích procesů, která mimochodem řadí Českou republiku takřka na samý konec žebříčku sestavený Světovou bankou. Pokud vás zajímá, které země nás také předstihly, můžeme namátkou některé jmenovat:

Albánie, Čad, Demokratická republika Kongo, Fidži, Guinea, Jordánsko, Malajsie, Nepál, Irák, Rwanda nebo třeba Svazijsko.

Přinese novela zákona stavební boom?

Vyřízení všech formalit potřebných k zahájení stavby u nás v průměru trvá více než 240 dní. Není divu, že se buduje tak málo a nedostatek nových bytů pak přispívá svým dílem k růstu cen. Lze se nejspíš právem domnívat, že by zrychlení celého procesu vrhlo během relativně krátké doby na trh tisíce nemovitostí určených k bydlení a to by mělo jistě za následek určitý cenový pokles, o jehož velikosti lze sice prozatím jen spekulovat, nicméně lepší i pár procent směrem dolů než to, co se nám nabízí nyní. Právě připravenou novelu stavebního zákona proto řada lidí vyhlížela s očekáváním. Momentálně však stále není jasná její definitivní podoba a to především z toho důvodu, že se našla řada kritiků poukazujících na to, že jde novela snad až příliš na ruku developerům a mohla by poškodit zájmy jednotlivých obcí a mít i negativní vliv v oblasti ochrany životního prostředí. Jakých změn se tedy dočkáme?

Jen více podobných projektů!

Ve světle výše uvedených faktů je nutné vyzvednout novou brněnskou čtvrť, jejíž realizace je snad již pouze otázkou nejbližších měsíců. Pod pracovním názvem „Jižní centrum“ by měla vyrůst na brownfieldu mezi ulicemi Opuštěná a Trnitá a svým rozsahem nemá v posledních letech nejenom v Brně obdoby. Střechu nad hlavou by totiž měla nabídnout hned šedesáti tisícům obyvatel. Plná občanská vybavenost v podobě škol, obchodů či sportovišť by měla být údajně samozřejmostí. Uvidíme, kdy se zájemci o bydlení dočkají a zda, případně nakolik, tato čtvrť dík své velikosti přispěje ke kýženému poklesu cen.

Co nás vlastně čeká?

Jestli a do jaké míry se můžeme těšit na nižší ceny bydlení, to nám napoví až taková verze novely stavebního zákona, kterou se podaří protlačit poslaneckou sněmovnou. Prozatím se jedná spíše o spekulace. Je však nutno říci, že ať už to se stavebním řízením nakonec dopadne jakkoliv, pokles řádově o desítky procent se obzvláště ve velkých městech, ke kterým Brno samozřejmě patří, určitě očekávat nedá. Lidí toužících po životě v jihomoravské metropoli stále přibývá a kde je stabilně vysoká poptávka, tam se ceny zpravidla drží dosti vysoko.

Takže ke zlevnění jistě dojít může a bylo by z pohledu většiny obyvatel i žádoucí, ale čekat zázraky zřejmě nemá smysl. Nebo to vidíte jinak? A na jakou sumu vás vyšel váš byt? Byla to dobrá koupě?

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *