Děti a jejich království aneb jak se zařizuje dětský pokoj

adfvadg

 

Prázdniny skončily a je nyní třeba se více zaměřit na naše školáky a předškoláky. Jak to ale udělat, aby měli odpovídající vybavení pro učení a hraní? A aby se jim jejich pokoje zároveň skutečně líbily? Zavděčit se dětem a současně splnit ergonomická kritéria není úplně jednoduché. Přečtěte si, jak jsme se to zvládli u nás doma.

Nejen s příchodem nového školního roku je potřebné se zamyslet nad zařízením a vybavením dětského pokoje. Akce zařizujeme pokoj pro děti však v praxi nikdy nekončí, na to je potřebné myslet.

Nejen že děti stále rostou, ale s nimi by měly růst i jejich psací stolky do dětského pokoje, obecné technologické parametry i přijaté konvence pro bezpečnost prostoru, ve kterém pobývají. Zařizování jejich pokoje by pak mělo být obecným kompromisem mezi našimi rodičovskými představami, nároky a finančními možnostmi a mezi jejich přáními, která jsou v této věci neméně důležitá. Ostatně, ony budou pobývat v tomto prostoru, ne my.

Klasickým tématem, na které všichni narazíme, je rovnováha mezi cenou a kvalitou vybavení dětského pokoje. Dle mého názoru je na kvalitu materiálu vhodné dbát, ale nikoliv do té míry, že za jedinou možnou variantu je například považován pouze dřevěný masiv. I dřevotříska, plast apod. mohou dostatečně plnit svou užitnou funkci, navíc není třeba lamentovat nad jejich případným pokreslením, zamazáním barvou apod.

Děti jsou ze své podstaty hravé, takže nějaké nehody jsou přirozeně očekávané. Navíc nábytek může být následně přeprodán v bazaru, kdy se za něj získá alespoň menší finanční suma.

Mají děti kde dělat úkoly?

Navýsost důležité je, jaký dětský nábytek do jejich pokoje vybereme. I u malých dětí je třeba rovněž pomýšlet na jeho ergonomický design, abychom do budoucna zabránili špatnému držení těla, problémům s páteří a podobně. Já osobně považuji za ideální velkou pracovní plochu, avšak děti tolik prostoru ještě nevyužijí i jsou často limitovány rozměry pokoje, který je sdílen ještě často se sourozencem či sourozenci. V tomto případě tak dostačí i menší rozměr pracovní desky.

U psacího stolu je důležitá rovněž jeho nastavitelnost, aby mohl společně s dětmi růst. Stejně tak se mi v této otázce jeví jako velmi praktický dostatek úložných prostorů, které stůl nabízí. Dostatkem však nemyslím nadbytek, ten naopak představuje základní stavební kámen pro následující chaos. Nepořádek totiž jako magnet přitahuje další nepořádek a děti by měly být naopak již od útlého věku vedeny k udržování pořádku. Vršení papírů, psacích pomůcek tak může odvádět jejich pozornost od potřeby vytváření řádu a disciplíny, se kterou se školní docházka nevyhnutelně pojí. I tak malá věc jako pořádek na stole tak může napomoci vytváření pocitu zodpovědnosti.

Sezení není radno podceňovat

Dalším úkolem pak je vybrat levné dětské židle k počítači. Samozřejmě cena nemůže být snižována na úkor kvality, ale není nutné nábytek zbytečně přeplácet. Zvláště tehdy, když víte, že za nějakou dobu již budete možná kupovat novou židli. U židle představují důležité parametry její nastavitelnost, pohodlí sedáku i opěradla i její pohyblivost.

Poslední zmíněné sice není klíčové, ale dobře pohyblivá kolečková židle se může stát nejen dobrým pomocníkem, ale i velmi oblíbenou součástí nábytku.

Děti kladou na rozdíl od nás dospělých velký důraz na barvy. V tomto ohledu je jim možné snadno vyhovět, protože nábytek je vyráběn v mnoha barevných odstínech, včetně oblíbené holčičí růžové či klukovské modré nebo zelené. Vyberou-li si nábytek také samy, budou se k němu chovat více ohleduplně než tehdy, kdy jim byl spíše vnucen z rodičovské pozice.

Úložné prostory hrají velkou úlohu

V dětském pokoji stejně tak jako v kterékoliv jiné místnosti v průměrném bytě musí být dostatek prostoru pro ukládání oblečení, pracovních a školních pomůcek, knih, hraček atd. atd. Háček však je v tom, že průměrný byt má pokoje s limitovanými rozměry a nelze je při nejlepší vůli nafouknout. Řešením se mi tak jeví být ukládání do výšky, neboli maximálně využít výšku pokoje a pořídit si úložné prostory i v samé blízkosti stropu. Do nich se však ukládají věci, které se nevyužívají pravidelně. Za účelem jejich občasného vyjmutí jsou pak připraveny schůdky či malé štafličky, z nichž je možné a i pro dítě bezpečné se k nim rychle dostat.

Úložné prostory však často svádí k jejich přeplňování a nárokování si tak dalších nových skladištních míst, takže není radno tomuto trendu příliš podléhat. Pravidlem by mělo být, že skladovat se vyplatí pouze potřebné věci a věci nepotřebné je třeba prodat, vyhodit či darovat. Do této činnosti by měly být rovněž děti již odmala zapojovány, aby se naučily umění střídmosti a umění loučení se s již nepotřebnými věcmi. Vězte, že se jim to v pozdějším životě může velmi hodit.

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *